Vláda České republiky se tímto problémem zabývá již od roku 2008, kdy byl schválen „Soubor prorodinných opatření – Prorodinný balíček“, který umožňuje rozvoj alternativní nabídky služeb péče o děti mladší tří let. Tato nabídka je určena především rodinám s dětmi do dvou let. Nabídka má být finančně i teritoriálně dostupná, má respektovat potřeby dítěte a fungovat především na komerční bázi. Jde např. o možnost rodičovské výpomoci, vznik miniškolek a podporu živnostenského podnikání v péči o dítě. V případě těchto pečovatelských služeb vláda nebude preferovat jejich státní institucionální podporu.

Jiným způsobem je v návrhu řešena péče o dvouleté děti, které by měly být zařazovány do mateřských škol. Návrh nabízí dvě alternativy: 1. zřizování tříd pro děti od dvou let, 2. zařazování dvouletých dětí mezi děti starší. V návrhu je upozorňováno na celou řadu problémů vyplývajících ze specifických vývojových zvláštností dětí této věkové skupiny: dvouleté děti nejsou dostatečně samostatné, nezvládají hygienické návyky, potřebují soustavnou pomoc dospělé osoby, nedostatečně komunikují, nespolupracují apod. Zařazení dvouletých dětí do mateřských škol by si tedy nutně vyžádalo změnit stávající podmínky vzdělávání, resp. vytvořit takové, které potřebám těchto dětí odpovídají (jde např. o snížení počtu dětí, o doplnění kvalifikace pedagogů, o posílení pedagogického i nepedagogického personálu, o úpravu denního režimu a veškerých psychohygienických podmínek, o eventuální úpravy pedagogických dokumentů – RVP PV i  ŠVP, zpracování metodických materiálů apod.). Závažným problémem je také nedostatečná kapacita mateřských škol i pro děti starší tří let. S tím vším jsou spojeny zvýšené nároky na státní rozpočet. Bez navýšení finančních prostředků státního rozpočtu není možné, aby byly návrhy na zařazování dětí od dvou let věku do mateřských škol realizovány. Vzhledem k současné ekonomické situaci, kdy zřejmě není možné navyšovat mandatorní výdaje státu, doporučuje MŠMT ponechat problematiku denní péče o děti do tří let v současné době beze změn.

Návrh na zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol byl projednán vládou České republiky dne 19. dubna 2010 a bylo přijato usnesení č. 284. Z tohoto usnesení vyplývá, že vláda bere na vědomí zmíněný návrh s tím, že ukládá ministrům resortů školství, zdravotnictví a práce a sociálních věcí zpracovat důkladnou ekonomickou, sociální a právní analýzu možnosti zařazování dětí od dvou let do mateřských škol a na půdě meziresortní pracovní skupiny vyhodnotit další možnosti řešení péče o děti do tří let. Závěrečnou informaci je nutno předložit vládě do 31. 12. 2010. Předpokládá se, že tato informace bude čerpat také ze zahraničních zkušeností a že bude zaměřena k vymezení nezbytných pedagogických a organizačních podmínek přizpůsobených přirozeným potřebám a možnostem těchto dětí. 

V současné době byly zahájeny práce na této všestranné analýze, na jejímž základě teprve může být návrh přijat či zamítnut, popř. jinak upraven. Jakékoli podrobnější dotazy k výše uvedenému návrhu a jeho realizaci jsou proto předčasné. 

Rádi zodpovíme vaše dotazy:

PhDr. Kateřina Smolíková
tel.: 245 001 415
smolikova@vuppraha.cz

Další informace a odkazy k tématu:

Samostatná sekce Metodického portálu pro podporu předškolního vzdělávání

Výběr metodických materiálů:

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

Manuál k přípravě ŠVP mateřské školy

Průvodce metodikou výuky angličtiny v mateřské škole I.

Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem

Specifika tvorby ŠVP pro přípravné třídy základní školy

	Autoevaluace mateřské školy  Metodická příručka k vlastnímu hodnocení
	Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV Metodika pro podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy

Publikace vydává nakladatelství Tauris, kde si je možné jednotlivé  tituly objednat. 

Odborným dohledem nad průběhem pokusného ověřování ve školách a garantem celého experimentu byl pověřen VÚP v Praze. V současné době jsou k dispozici výsledky ověřování z ZŠ a MŠ Chrastava za období 2007 – 2009 a výsledky z prvního roku ověřování ve školách ZŠ a MŠ Nová Ves nad Popelkou  ZŠ a MŠ Nová Ves nad Nisou. Kromě poznatků ze škol zařazených do experimentu byly využity také podněty a názory ředitelů několika dalších škol mimo experiment. Podařilo se tak shromáždit dostatek podkladů pro vyvození následujících závěrů:

Ukázalo se, že možnost propojení činnosti mateřské školy a školní družiny je nutno  hodnotit jednoznačně pozitivně. Žádný nepříznivý dopad společných aktivit na děti či žáky nebyl pozorován. Účast žáků v žádném případě nenarušuje běžný provoz a činnost mateřské školy, ani naplňování jejího školního vzdělávacího programu. Naopak se potvrzuje, že společná činnost přináší dětem, žákům, pedagogům i celé škole spíše výhody.

Kladně je třeba hodnotit zejména následujících skutečnosti:

• Společný pobyt v mateřské škole a společná činnost dětí a žáků působí příznivě na rozvoj a učení zúčastněných jedinců, zejména v citové, sociální a rozumové oblasti. Rozvoj prosociálního cítění a chování dětí i žáků může ve svém důsledku napomáhat prevenci vzniku sociálních problémů ve škole (např. zárodků nesnášenlivosti, agresivity či šikany).
• Propojení organizace i činnosti mateřské školy a školní družiny může napomáhat vzájemnému sbližování a lepšímu porozumění mezi všemi zúčastněnými a přispívat k vytváření příznivé psychosociální atmosféry celé školy.
• Při vstupu dítěte do základní školy zcela odpadají jakékoli adaptační obtíže. Výsledkem dobré a dlouhodobé znalosti dětí, jejich individuálních potřeb i rodinného zázemí a zároveň dobré spolupráce mezi všemi pedagogy školy i rodiči může být snížení počtu odkladů školní docházky.
• Škola efektivněji využívá svých kapacit, neplýtvá finančními prostředky, ale naopak část mzdových i provozních nákladů šetří.

Ověřování bylo zároveň směřování k vymezení případů, za kterých by bylo možno propojení činnosti mateřské škola a školní družiny uskutečňovat. Na základě výsledků šetření lze říci, že propojení mateřské školy a školní družiny by mělo být umožněno pouze jako výjimka stanovená výhradně pro málotřídní školy, kdy škola jako právnická osoba vykonává činnost základní školy, mateřské školy a školní družiny. V jiných případech toto propojení postrádá smyslu.

Škola by musela dodržet i další podmínky:

• Základní škola, mateřská škola a školní družina by měly vykonávat svou činnost v jedné budově; jen tak lze zajistit dostatečnou bezpečnost dětí i žáků, omezit přesuny dětí a další rušivé vlivy, maximálně využít pedagogického přínosu a zároveň ušetřit část úvazku jednoho pedagoga.
• Jedná se výhradně o docházku žáků školní družiny do mateřské školy, opačná eventualita je nepřípustná (školní družina nemůže naplnit podmínky, které vyplývají z věkových a vývojových potřeb předškolních dětí, společná činnost by pak mohla probíhat na úkor předškolních dětí).
• Neměla by být překračována početní ani prostorová kapacita mateřské školy, a to ani krátkodobě.
• Společná činnost by měla probíhat maximálně 2 hodiny, resp. 1 hodinu v ranním úseku a 1 hodinu v odpoledním úseku. Děti a žáky by mělo být možné spojovat výhradně v okrajových úsecích dne, tj. na začátku provozu mateřské školy a před jeho ukončením.
• Docházka žáků do mateřské školy by měla být předem dobře připravena a promyšleně organizována, aby vše navazovalo a počet přítomných dětí, zejména v ranních hodinách, důsledně odpovídal kapacitě mateřské školy (měl by být proveden reálný odhad docházky předškolních dětí, promyšlen harmonogram scházení žáků, upraven či vhodně sestaven časový vyučovací rozvrh základní školy).
• Společné činnosti by neměly být přímo řízeny, ale organizovány tak, aby děti i žáci měli naopak v této době prostor pro volnou hru, individuální zájmové činnosti, relaxaci po vyučování apod. Průběh řízených činností by byl stejně narušován příchody a odchody dětí a žáků.

Propojení školního vzdělávacího programu mateřské školy a vzdělávacího programu školní družiny není nutné vzhledem k tomu, že se jedná o krátkou dobu pobytu žáků v mateřské škole; pokud by měly být programy propojeny, lze tak učinit pouze tematicky.