Smyslem ověřování je sledovat ve vybraných školách průběh spojení činnosti mateřské školy a školní družiny a vyhodnotit, zda docházka žáků školní družiny do mateřské školy před zahájením vyučování a v době před ukončením provozu mateřské školy a školní družiny  neprobíhá na úkor dětí či žáků.
Pokusné ověřování bylo na podnět MŠMT zahájeno již v r. 2007 v Základní škole a Mateřské škole Chrastava, Vítkov a bylo zde ukončeno 30. 6. 2009. Od 1. 1. 2009 bylo ověřování povoleno v dalších dvou školách,  a to v Základní škole a Mateřské škole Nová Ves nad Popelkou a v Základní a Mateřské škole Nová ves nad Nisou. Lze tak získat více zkušeností  a informací pro stanovení  podmínek nutných k tomu, aby toto propojení neprobíhalo na úkor vzdělávání a výchovy zúčastněných skupin dětí a žáků. Ověřování  na těchto školách bude ukončeno 30. 6. 2010. V případě, že se tato možnost osvědčí, bude zahájen legislativní proces  novely zákona č. 561/2004 Sb., kterou by bylo spojení činnosti mateřské školy a školní družiny ve výjimečných, přesně stanovených případech umožněno.

Odborným dohledem nad průběhem pokusného ověřování ve školách a garantem celého experimentu byl pověřen VÚP v Praze. V současné době jsou k dispozici výsledky ověřování z ZŠ a MŠ Chrastava za období 2007 – 2009 a výsledky z prvního roku ověřování ve školách ZŠ a MŠ Nová Ves nad Popelkou  ZŠ a MŠ Nová Ves nad Nisou. Kromě poznatků ze škol zařazených do experimentu byly využity také podněty a názory ředitelů několika dalších škol mimo experiment. Podařilo se tak shromáždit dostatek podkladů pro vyvození následujících závěrů:

Ukázalo se, že možnost propojení činnosti mateřské školy a školní družiny je nutno  hodnotit jednoznačně pozitivně. Žádný nepříznivý dopad společných aktivit na děti či žáky nebyl pozorován. Účast žáků v žádném případě nenarušuje běžný provoz a činnost mateřské školy, ani naplňování jejího školního vzdělávacího programu. Naopak se potvrzuje, že společná činnost přináší dětem, žákům, pedagogům i celé škole spíše výhody.

Kladně je třeba hodnotit zejména následujících skutečnosti:

• Společný pobyt v mateřské škole a společná činnost dětí a žáků působí příznivě na rozvoj a učení zúčastněných jedinců, zejména v citové, sociální a rozumové oblasti. Rozvoj prosociálního cítění a chování dětí i žáků může ve svém důsledku napomáhat prevenci vzniku sociálních problémů ve škole (např. zárodků nesnášenlivosti, agresivity či šikany).
• Propojení organizace i činnosti mateřské školy a školní družiny může napomáhat vzájemnému sbližování a lepšímu porozumění mezi všemi zúčastněnými a přispívat k vytváření příznivé psychosociální atmosféry celé školy.
• Při vstupu dítěte do základní školy zcela odpadají jakékoli adaptační obtíže. Výsledkem dobré a dlouhodobé znalosti dětí, jejich individuálních potřeb i rodinného zázemí a zároveň dobré spolupráce mezi všemi pedagogy školy i rodiči může být snížení počtu odkladů školní docházky.
• Škola efektivněji využívá svých kapacit, neplýtvá finančními prostředky, ale naopak část mzdových i provozních nákladů šetří.

Ověřování bylo zároveň směřování k vymezení případů, za kterých by bylo možno propojení činnosti mateřské škola a školní družiny uskutečňovat. Na základě výsledků šetření lze říci, že propojení mateřské školy a školní družiny by mělo být umožněno pouze jako výjimka stanovená výhradně pro málotřídní školy, kdy škola jako právnická osoba vykonává činnost základní školy, mateřské školy a školní družiny. V jiných případech toto propojení postrádá smyslu.

Škola by musela dodržet i další podmínky:

• Základní škola, mateřská škola a školní družina by měly vykonávat svou činnost v jedné budově; jen tak lze zajistit dostatečnou bezpečnost dětí i žáků, omezit přesuny dětí a další rušivé vlivy, maximálně využít pedagogického přínosu a zároveň ušetřit část úvazku jednoho pedagoga.
• Jedná se výhradně o docházku žáků školní družiny do mateřské školy, opačná eventualita je nepřípustná (školní družina nemůže naplnit podmínky, které vyplývají z věkových a vývojových potřeb předškolních dětí, společná činnost by pak mohla probíhat na úkor předškolních dětí).
• Neměla by být překračována početní ani prostorová kapacita mateřské školy, a to ani krátkodobě.
• Společná činnost by měla probíhat maximálně 2 hodiny, resp. 1 hodinu v ranním úseku a 1 hodinu v odpoledním úseku. Děti a žáky by mělo být možné spojovat výhradně v okrajových úsecích dne, tj. na začátku provozu mateřské školy a před jeho ukončením.
• Docházka žáků do mateřské školy by měla být předem dobře připravena a promyšleně organizována, aby vše navazovalo a počet přítomných dětí, zejména v ranních hodinách, důsledně odpovídal kapacitě mateřské školy (měl by být proveden reálný odhad docházky předškolních dětí, promyšlen harmonogram scházení žáků, upraven či vhodně sestaven časový vyučovací rozvrh základní školy).
• Společné činnosti by neměly být přímo řízeny, ale organizovány tak, aby děti i žáci měli naopak v této době prostor pro volnou hru, individuální zájmové činnosti, relaxaci po vyučování apod. Průběh řízených činností by byl stejně narušován příchody a odchody dětí a žáků.

Propojení školního vzdělávacího programu mateřské školy a vzdělávacího programu školní družiny není nutné vzhledem k tomu, že se jedná o krátkou dobu pobytu žáků v mateřské škole; pokud by měly být programy propojeny, lze tak učinit pouze tematicky.